skvělá, bez chyby | špatná, četné chyby |
horší, drobné chyby | text nelze kopírovat |
Životopis českého učence, českého bratra a emigranta.
J. Otto v Praze 1892
Životopis českého vzdělance a buditele J. Dobrovského.
Matice moravská v Brně 1883
Další z řady životopisů o T.G. Masarykovi.
Gustav Dubský v Praze 1918
Sbírka dopisů Jana Nerudy a především Karolíny Světlé.
J.Otto v Praze 1912
Je Vám autorovo jméno povědomé? Jistě ano. Byly jimi totiž v moderní době označeny drobné záložny (tzv. "kampeličky"), které se staly symbolem defraudace, podvodu, ekonomického diletanství a lidské naivity. Ne vždy to tak bylo. F.C.Kampelík zemřel velmi dávno († 1872) a jeho nápad drobných záložen měl pomoci drobným hospodářům ve vzájemné svépomoci, což mnohdy (tehdy) fungovalo.
Kniha je rozdělená na jeho životopis a dále pak několik ekonomických projektů.
Kampelíkův fond v Praze 1922
Životopis spisovatelky Boženy Němcové.
J. Otto v Praze 1894
Husova troufalost otevřeně kritizovat nešvary v církvi je i dodnes překážkou pro mnohé katolické kruhy, aby uznaly, že Hus se stal obětí justiční vraždy. Naopak je poukazováno na jeh zpupnost, neústupnost a nedostatek církevní kázně a jeho veřejný postoj jako bludařské učení. Ne jinak je tomu v této publikaci. Ale autor tak nechtěně odkryl to nejpodstatnější - jeho osobní statečnost a smysl pro čest.
vlastním nákladem v Hradci Králové 1914
Byl "učitel národů" svobodný zednář nebo s nimi pouze sympatizoval ?
nákl Dědictví Komenského v Praze 1921
Statistická data z Petrova stolce až do roku 1906.
Cyrillo-Methodějské knihkupectví v Praze 1906
Životopis slavného a neporaženého husitského vojevůdce a hejtmana těchto vojsk - zemena Jana Žižky z Trocnova
J.Otto v Praze 1879
Životopis svatého Vojtěcha nejen z pohledu náboženské podstaty a víry. Autoři se dostávají i do historických souvislostí, které se zaměřují na christanizaci Čech a Moravy. Kniha se v široké míře věnuje i historii břevnovského kláštera.
Nákladem Dědictví sv. Prokopa
Třetí arcibiskup pražský Jan z Jenštejna a král Václav IV. bývali po dlouhý čas přáteli. Společně popíjeli víno, krátili si kratochvíli lovem a hýřili. Když se však Jan z Jenštejna stal pražským arcibiskupem, počal v tomto úřadu pociťovat vysokou zodpovědnost a jeho postoj se ke králi změnil. Nehodlal tolerovat znesvěcováví církve, ani svého úřadu. To nutně vedlo ke sporu s králem Václavem IV., jehož obětí se stal vikář Jan z Pomuku, katolickou propagandou tolik vyzdvihovaný Jan Nepomucký.
Cyrillo-metodějské nakladatelství v Praze roku 1900
Životopis jednoho z vůbec nejvýznamnějších panovníků českého království. Jako vladař se do dějin zapsal svým úsilím o povznesení své vlasti i míru, a to nejen doma, ale i celé říši.
I.L. Kober v Praze 1894
Uznávaný historik Josef Pekař rozebírá život vojevůdcee Albrechta z Valdštejna od roku 1627 až po jeho násilnou smrt v roce 1634. Snaží se odkrýt pravdu, zda tento významný císařský vojenský velitel podlehl pokušení zrady pro svoji uraženou čest, nebo zda se jednalo o spiknutí, ale proti jeho osobě.
Česká akademie v Praze 1895
Celý název zní: Cesta z Království českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v pusté Arabii., což vystihuje obsah knihy, kdy díl první končí městem Jeruzalém. Mimo to v úvodu je uveden od K.J. Erbena životopis autora tohoto cestopisu, který patřil mezi jedny z nejvýznamnějších mužů renesance českého království, vzdělaného spisovatele i skladatele, jehož život však ukončil kat Mydlář památného roku 1621.
Městská knihovna v Praze 2011
Druhý díl, v němž se vypisuje cesta z Jeruzaléma do Egypta a velikého města Kairu; odtud dále do Arabie pusté, k moři Červenému, k hoře Sinai, Oreb a svaté panny Kateřiny; a naposledy rozličných národův obyčejové, zlí i dobří, i také krajiny jejich mnohé, v nichž bydlejí.
Městská knihovna v Praze 2011
Historie a rodopis hraběcího rodu Chotků s poukazem na významné události a osobnosti rodu. Autor však v době sepsání nemohl tušit, že tehdy dvacetiletá Žofie se jednou stane manželkou arcivévody Františka Ferdinanda d'Este a při návštěvě Sarajeva roku 1914 společně zahynou rukou atentátníka, což povede k vypuknutí hrůzné (první) světové války.
vlastním nákladem v Kutné Hoře 1886
Vilém Slavata spolu s Jaroslavem Bořitou z Martinic a písařem Fabriciem patřili k obětem pražské defenestrace roku 1618. Oba šlechtici byli horliví zastánci katolismu a představovali v očích nekatolíků sluhy režimu, který je persekuoval.Všichni pád z oken přežili. Když pak jeden z původců rebelie - Jindřich Matyáš Thurn - sepsal obhajobu na oprávněnost svých skutků, Slavata o několik let sepsal obhajobu svých postojů oproti rebelii a nekatolíkům.
I.L. Kober v Praze 1866
Vilém Slavata spolu s Jaroslavem Bořitou z Martinic a písařem Fabriciem patřili k obětem pražské defenestrace roku 1618. Oba šlechtici byli horliví zastánci katolismu a představovali v očích nekatolíků sluhy režimu, který je persekuoval.Všichni pád z oken přežili. Když pak jeden z původců rebelie - Jindřich Matyáš Thurn - sepsal obhajobu na oprávněnost svých skutků, Slavata o několik let sepsal obhajobu svých postojů oproti rebelii a nekatolíkům.
I.L. Kober v Praze 1866