Důležilé letopisné dílo z první čtvrtiny 12.století je cenným pohledem do české historie, především pak v období od vzniku českého státu až po smrt kronikáže a pražského děkana Kosmy.
Městská knihovna v Praze 2011

Kosmův letopis český v překladu V.V.Tomka, tentokrát vedle verze české i verze původní, tedy latiská. Druhou část knihy tvoří následovníci - kronikáři.
Museum království českého 1874

Z dnešního pohledu sice poutavě napsána, ale obsahově kontroverzní kronika. Autor si zde k věcem znalým, např. z díla Kosmy či Dalimila, přimyslel vlastní příběhy, události a časové údaje. První kniha se zaobírá rozborem díla a následuje samotná kronika končící v prvé knize pádem Velkomoravské říše.
Česká akademie 1918

Druhá kniha popisuje dobu mezi léty pádu říše velkomoravské po vládu českého knížete Břetislava II., tedy rokem 1100.
Česká akademie 1923

Třetí kniha v řadě se zabývá dobou od nástupu knížete Bořivoje II. až po smrt krále Václava I. Jednookého.
Česká akademie 1929

Nástupem Přemysla II. Otokara na český trůn začíná čtvrtá kniha, která končí korunovací Lucemburka Karla (IV.) jako českého krále Karla I.
Česká akademie 1933

Veršovaná kronika takzvaně řečeného Dalimila, která vychází ze starších kronik a její vyprávění končí nástupem Jana Lucemburského na český trůn.
Městská knihovna v Praze 2011

Kronikářské dílo z počátku 14. století sepsané latinsky od cisterciáckých opatů na Zbraslavi, přeložena Janem V. Novákem
nakl. Františka Palackéhov Praze 1905

Kristiánova legenda sice patří k nejstarším kronikářským dílů (není-li vůbec tou nejstarší kronikou), doposud se však vedou spory o tom, zda vznikla v době v ní zaznamenaných událostí, tedy před koncem 10. století, či později. Josef Pekař toto dílo ve své knize podrobně rozebírá a obhajuje její původ i pravost.
Bursík a Kohout v Praze 1903

Listiny premonstrátského probošta Oldřicha patří do zajímavých písemných dokladů 12. století a dopomáhají tak ucelit obraz o dění v říši i knížectví českém.
Česká akademie v Praze 1900

Významná kronika z kláštera Fulda, která je důležitým pramenem informací od počátku 8. po počátek 10. století.
impensis bibliopolii Hahniani 1891

Rozbor tzv. Fredegarovy kroniky včetně konkrétních pasáží. Jedná se o jednu z nejstarších franckých kronik, jejíž záznamy pocházejí z období od druhé poloviny 6.století po konec století sedmého.
Freiburg 1900

Snad žádný rukopis či jiný historický nález nevyvolal toliko vášní, zloby a rozporuplnosti. Po svém nálezu (1817) byl obzvláště ten královehradecký vnímám jako důkaz síly slovanství, avšak po smrti jeho objevitele († 1861) V. Hanky příbývalo pochybovačských hlasů. Mezi přední odpůrce pravosti patřil i T.G. Masaryk. Ovšem jejich pravost nebyla doposud věrohodně potvrzena ani vyvrácena.
Městská knihovna v Praze 2011

Kronika z druhé poloviny 16. století popisuje děje ve východní Evropě v rozmezí mezi počátkem 14. století a počátkem století šestnáctého.
Gustawa Leona Gliicksberga, Warszawa 1846

Tři knihy o činech Sasů patří k význam historickým pramenům, jehož stěžejní část je situována do 10. století, i když počátek kroniky začíná v mnohem starších časech.
Hannover 1904

Sbírka středověkých písemných pramenů k historii Německa.
Scriptorum Tomusi v Hannoveru 1820

Jedná se o na sebe navazujících latinsky psaných historických pramenů od různých autorů, zahrnující události ve Franské říši i s ní události související mezi léty 741 až 829.
Impensis Bibliopolii Hahniani v Hannoveru 1895