skvělá, bez chyby | špatná, četné chyby |
horší, drobné chyby | text nelze kopírovat |
Historie kdysi významného města Miličína, kdy poslední z jeho původních pánů padl v bitvě u Kresčaku. Avšak skutečný rozkvět přišel za Rožmberků, ale od 17. století význam města upadal. Městu se v době průmyslového rozvoje vyhnula železnice a i to přispělo k tomu, že dnes Miličín je úředně pouze obcí, v níž žije asi tisícovka obyvatel.
vlastním nákladem 1899
Obsah dílu: zámek v Poděbradech, hrad Lichnice, Pirkštejn, Talmberk, ledecký zámek, hrad Sion, čabelická tvrz, hrad Ronovec a další.
František Šimáček v Praze 1900
V tomto dílu: hrady Přimda, Loket, Andělská Hora, krasíkovský hrad, Gutštejn a Kynžvart, zámek a hrad Tachov, bečovský hrad, Manětín, hrad Buben, Kynšperk a další.
František Šimáček v Praze 1905
Téměř dvě desetí jej dělí od dílu předcházejícího a zde je jeho obsah: Hrad Klapý, zámek v Libochovicích, mšenská tvrz, hrad Děčín, Tolštejn, zámek v Teplici, hrad na Zámecké hoře u Mostu, Svojkov, kostomlatský hrad, Ronov, Krupka, Lovosice a další.
Šolc a Šimáček v Praze 1923
Tento díl je dílem posledním, jehož vydání se již autor nedožil, neboť skonal roku předešlého (†1926). August Sedláček patřil mezi vůbec nejpilnější badatele v oblasti výzkumu historie českých měst a sídel a vytvořil rozsáhlou kartotéku čítající téměř půl milionu záznamů.
Samotné dílo Hrady, zámky a tvrze Království českého bylo vydáváno v průběhu 47 let, byť s dlouhou přestávkou mezi roky 1905 až 1923.
Obsah posledního dílu: zámek a hrad Konopiště, týnecký hrad, věnný hrad Mělník, Šternberk v Čechách, zámek v Jemništi, hrad Kokořín, Neveklov a chlumecký hrad, Červený Hrádek, Kunratice, Chodov, zámek a tvrz v Lobkovicích a další.
Šolc a Šimáček v Praze 1927
Historie městečka Kunštátu i významného rodu z něj pocházejícího, které dalo Českému království panovníka Jiřího. Vedle toho jsou v publikaci i zajímavé údaje o společenských poměrech v obci, poměrech náboženských a popis zajímavých událostí z tohoto městečka.
nákladem Občanské záložny v Kunštátě 1885
Město Kutná Hora patřilo k nejvýznamnějším v Českém království, a to především pro svůj ekonomický přínos. Vedle těžby stříbra se zde provozovala i řemesla, jejichž zásluhou také město vzkvétalo. Kniha se tímto podrobně zabývá až do 19. století.
Česká akademie věd a umění v Praze 1926
Prostějov patřil v druhé půli 19. století mezi významná a přední moravská města. Propojením s železnicí, zbořením hradeb i rozšířením celkové plochy město rostlo, avšak moc měla v rukou německá menšina. Byla to právě česky mnuvící buržázie, kdo z tohoto soupeření vyšel vítězně a Prostějov tak dostal silný patriotický a vlastenecký ráz. V podstatě jako jediné z velkých měst na Moravě.
Spisovatel a prostějovský starosta Ondřej Přikryl se snaží právě toto období mezí 60. až 80. léty 19. století přiblížit čtenáři formou částečně populárně naučnou a částečně výpravnou.
Vydavatelský spolek v Prostějově 1929
Zajímavý náhled do histrii všech existujících hasičských sdružení na Moravě a ve Slezsku, včetně vyjmenování jejich členů, výbavy a zásahů.
Česká ústřední jednota hasičská Markrabství moravského 1898
Podmínky Podkarpadské Rusi během první světové války a připojení této země k tehdejší Československé republice.
Československý Cizinecký úřad v Praze 1919
Soupis a popis veškerých železničních drah v Rakousku-Uhersku.
L. Štorkán a Al. Jaroš
Statistický přehled podílu českého a německého obyvatelstva na Moravě v druhé polovině 19. století.
nákladem vlastním r. 1873
Slovem i obrazem na dvě desítky hradu i zámků patřící habsburské rodině koncem 19. století.
nákl. vlastním 1893
Vlastenecký učitel František Hrnčíř (*1860 †1928) napsal mnoho knih pro děti a mládež, v tomto případě se jedná o jeho příspěvek k učivu zeměpisnému.
nákladem vlastním 1899
Popis a historie jeskyní Punkvina, Kateřinské, Sloupské a Ostrovské s přílohou nákresů a map.
Barvič & Novotný v Brně 1932
Tradice, historie a místopis Moravského Slovácka s důrazem na krojové oblékání a zvyky.
Zemský cizinecký svaz v Brně 1924
Rozšířená a částečně pozměněná verze předchozího vydání, tentokrát více o běžném životě lidu Valašska, jeho zvycích, krojích a řemeslech.
nákl. vlastním 1894
Práce známého historického badatele A. Sedláčka (občas s přízviskem Vožický) o městě Rychnovu nad Kněžnou.
J. Otto v Praze 1871
Jubilejní zemská výstava v Praze roku 1891 byla záležitostí nejen týkající se technického pokroku, ale měla i silný vlastenecký podtext. Průvodce se zabývá nejen samotnou výstavou, ale i místopisem Prahy včetně takových podrobností, jako jsou trasy tramvají, železnic, umístění restaurací, hotelů a divadel, to vše včetně cen. Tedy taková malá sonda do života v Praze na přelomu 19. a 20. století.
J. Otto v Praze 1891
Turistický průvodce po zajímavostech a krásách Slovenska tak, jak je autor zachytil před sto lety. Především jsou zde zmiňovány Vysoké Tatry a lázeňská města. Pro cestování je nabídnuto několik alternativ po železnici, kdy turista může navštívit např. Poprad, Košice, ale i Nitru, Bratislavu či Malé Karpaty. Součástí publikace jsou i mapy. Šolc a Šimáček v Praze 1921